Frýdek - Místek

„Slyším, město mé, jak do tvé písně života
šumí opojná řeka Ostravice,
jejíž vlnky šplouchají o kamení
a zpívá si s tebou i svou píseň.
Zarmoucen jsi-li, pohleď z podhůří
na Frýdek – Místek.
Stín smutku z očí ti zmizí.
Zdá se, že přicházíš do pohádky.
Množství budov jak paláce stojí,
sady a zahrady zelení hýří.
Pohled na město zažene tíseň,
bohatství života, přírody uzříš všude!“
                                                                                  Vítězslav Závada,1993

Nejstarší prameny uvádějí, že Místek na moravské straně řeky Ostravice vznikl z trhové vsi Friedenbergu v šedesátých letech 13. století. Město Frýdek na slezské straně na návrší nad Ostravicí bylo založeno těšínskými knížaty o šedesát let později. V průběhu staletí se střídali majitelé panství, k nimž obě města patřila.  Už v dávné minulosti se objevily snahy připojit jedno místo k druhému, například Místecko bylo k Frýdku připojeno už v roce 1402, celé panství přecházelo z těšínského knížectví k olomouckému biskupství. Až na počátku 80. let 16. století pak bylo Místecko zase odděleno od Frýdecka a řeka Ostravice se stala hranicí mezi oběma panstvími i zeměmi. Obě města se pak žila samostatně, prožila války, požáry i morové rány. Přesto se rozvíjela řemeslná výroba, zejména cechy soukeníků a pláteníků, kvetl obchod, v okolí zemědělská výroba. Dostatek dřeva v beskydských lesích a nálezy železných rud napomohly ke vzniku a rozvoji hutní výroby.

V  19. století došlo i ve městě k prudkému rozvoji průmyslu textilního a hutního. Velký význam měla železnice z Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí. V Místku a pod frýdeckým kopcem v blízkosti dráhy vyrostly textilní továrny, které své výrobky dodávaly do dalekého okolí i do ciziny. V roce 1833 byla založena Karlova huť, která z původních vodních hamrů přerostla ve významného výrobce plechů. Tato průmyslová odvětví zaměstnávala velkou část obyvatel obou měst i okolí. Rozvoj kapitálu, z velké části německého, znamenal pro obyvatele měst také značný národnostní a sociální útisk, jak o tom psal ve svých básních Petr Bezruč, který byl v té době zaměstnancem pošty v Místku.

V té době, ale žila obě města také spolkovým životem a snahami o zvýšení vzdělanosti. Frýdek byl v té době více německým městem, Místek více českým. V obou městech byly zakládány školy, v Místku i české gymnázium. Díky osvíceným lidem se v obou městech začal více prosazovat český živel. Významný obrat znamenal vznik Československé republiky v roce 1918. Došlo k dalšímu rozvoji obou měst ve všech oblastech jejich života, jak ukazovaly i jubilejní výstavy v letech 1926 a 1935. Dvacátá a třicátá léta však byla poznamenána hospodářskými krizemi. Sociální problémy, které je provázely, vyvrcholily v květnu 1931 stávkou karlohuťáků, kterou podporovalo i dělnictvo textilních továren.  Stávka byla potlačena, ale sociální kvas neskončil. Třicátá léta přinesla růst problémů s německou menšinou, podporovanou vývojem v Německu. Ve městě byl 8. pěší pluk Slezský, jehož část byla ubytována v bývalé Czajankově továrně. A právě tam došlo 14. března 1939 k jedinému odporu vojska proti obsazování pomnichovské republiky německou armádou.

V roce 1943 došlo ze dne na den protektorátním nařízením ke sloučení obou měst v jedno a po několika dalších pozdějších pokusech bylo s konečnou platností pojmenováno Frýdek – Místek od 1. ledna 1955.

K městu byly několikrát připojovány některé okolní obce, v současné době jsou k historickým městským částem připojeny dřívější samostatné obce Lískovec, Skalice, Chlebovice, Lysůvky a Zelinkovice. Během 60. a 70. let minulého století se vlivem průmyslového rozvoje město rozrostlo o řadu nových sídlišť a počet obyvatel se zvětšil více než dvojnásobně.

V poválečných letech zde vznikly nové průmyslové podniky, uhelné doly a v blízkosti papírenský kombinát. V současné době průmysl prochází velkou restrukturalizací, oblast těžby uhlí a hutnictví je utlumena. Válcovny plechu byly redukovány na minimum a jsou přičleněny k mamutímu koncernu Arcelormittal. Více než 160letá tradice textilního průmyslu končí, textilní podnik Slezan, kombinát se závody po celé republice, vyvážející svůj pestrý sortiment do celého světa, končí likvidací.  Začínají se sice rozvíjet nová odvětví, spojená zejména s výstavbou automobilky Hyundai v nedalekých Nošovicích, avšak i tam se již projevují všechny znaky kapitalistické výroby, vedoucí k odporu zaměstnanců. V okolí města jsou založeny nové průmyslové zóny, soustřeďující jednak návazné dodavatele pro automobilky, a také některá odvětví potravinářského průmyslu a průmyslu, zpracujícího plechy a plasty. Ve městě se rozvíjejí služby pro občany, komunální, sociální i volnočasové. Je zde bohatý kulturní a společenský život. Velkým problémem je, ale stále se zhoršující dopravní situace, průtah, který je spojnicí obou historických částí, je zahlcován kamiony i osobní dopravou, citelně schází dlouho slibovaný obchvat města.

Frýdek – Místek byl do roku 2000 okresním městem, je nyní městem střední velikosti s přenesenou působností pro cca 30 okolních obcí. Od 1. července 2006 se stal městem statutárním s více než 60 tisíci obyvatel. Je městem s průmyslovým potenciálem, historickými a kulturními tradicemi. K jeho historii patří legendární postava zbojníka Ondráše, zde žili a tvořili básník Petr Bezruč a v  lašštině píšící rodák Óndra Lysohorský, ve městě žili předkové hudebního skladatele Leoše Janáčka. Po jeho žáku Františku Kolaříkovi se jmenuje celá jedna čtvrť. Město má dvě památkové zóny, zámek a řadu dalších církevních i světských památek, mezi nimi třeba hostinec, ve kterém v roce 1800 a 1805 byli ubytováni ruští vojevůdci Suvorov a Kutuzov. Jako brána do krásných beskydských hor má v rámci rozvíjejícího se cestovního ruchu návštěvníkům co nabídnout.

Letecký pohled na centrum Frýdku

Letecký pohled na centrum Místku