KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy je politickou stranou. Pro své označení používá zkratku KSČM. Oficiálně byla zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR dne 28. listopadu 1990.

Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.

Stanovy KSČM, schváleno VII. sjezdem KSČM v Hradci Králové dne 17. 5. 2008.

Komunistická strana Čech a Moravy se hlásí k hodnotám a tradicím pokrokového levicového hnutí doma i v zahraničí. Usilujeme o postavení moderní a aktivní levicové strany v současné společnosti. Chceme hájit zájmy prostých občanů, kteří svou prací vytvářejí duchovní i materiální hodnoty. Chceme, aby občané měli možnost co nejvíce rozhodovat sami o sobě i o společenských záležitostech. Respektujeme rovnoprávný dialog jako prostředek komunikace s dalšími stranami a hnutími, která mají zájem na rozvoji země ve prospěch většiny jejích občanů. Nesouhlasíme se stavem, kdy "více demokracie" se opírá pouze o sílu společenského postavení a peněz. Občané mají právo rozhodovat a ovlivňovat společenský vývoj, a to nejen jednou za čtyři roky při volbách. I nadále prosazujeme myšlenku sociálně spravedlivé společnosti – socialismu jako otevřené, skutečně demokratické společnosti, opírající se o zásady samosprávy a prosperující ekonomiky. Chceme společnost, která dává lidem svobodu a rovnost šancí.

Pro zlepšení životních podmínek lidí a celkové situace ve společnosti považujeme za potřebnou seriózní spolupráci s odbory, zájmovými organizacemi, občanskými iniciativami a sdruženími. Jako velmi důležitá vnímáme také setkání s občany na různých veřejných akcích a shromážděních, protože nám pomáhají ověřovat, jak naši občané-voliči hodnotí aktuální přístupy KSČM.

KSČM se aktivně zapojuje do politického života společnosti, spolupracuje s ostatními levicovými silami, a to – na komunální úrovni – i v rámci koalic, případně jiných sdružení.

KSČM má v současné době 66 627 členů (z toho 29 910 žen a 36 717 mužů) organizovaných ve 4 039 ZO KSČM (stav k 1.1.2010).

Organizace KSČM a její struktura

KSČM v rámci své organizační struktury uplatňuje principy vnitrostranické demokracie, kolektivnosti a samosprávy. Nejvyššími orgány jsou samosprávné orgány. Samosprávnými orgány jsou: členská schůze ZO KSČM, konference a sjezd KSČM (svolává se zpravidla 1x za čtyři roky). Z rozhodnutí okresní konference a sjezdu KSČM mohou být ustaveny i jiné územní orgány. Samosprávné orgány KSČM si na dané úrovni vytvářejí řídící orgány (výbor ZO KSČM, městský, okresní a ústřední výbor), které jsou jim ze své činnosti odpovědné.

Organizační strukturu tvoří:

Základní informace:  
Komunistická strana Čech a Moravy
Politických vězňů 9
111 21  Praha 1
 
Telefon: +420 222 897 111 
E-mail: info@kscm.cz
Web: www.kscm.cz


maleLogem a volebním znakem KSČM jsou dvě červené třešně se zeleným lístkem.

Odkud se vzala tato symbolika?
Pro odpověď se musíme podívat do historie: Do francouzského hlavního města Paříže vstoupilo jaro roku 1871 s povstáním lidových vrstev proti Thiersově měšťácké vládě po prohrané francouzsko-pruské válce v předcházejícím roce. Povstalecké síly vyhlásily za zpěvu Marseillaisy 28. března 1871 Pařížskou komunu a vytrvaly v odporu proti Thiersově vládě až do 28. května 1871. Poslední bojovníci Pařížské komuny zahynuli toho dne v boji na pařížském hřbitově Pére-Lachaise, na výšině, kde se dnes nachází Zeď komunardů.

Naproti zdi opatřené prostou kovovou deskou s textem »Aux morts de la Commune« (Mrtvým Komuny), kam přicházejí delegace Francouzů i jiných národů poklonit se památce prvních bojovníků za dělnickou věc, jsou náhrobní kameny a pomníky významných funkcionářů Francouzské komunistické strany a také méně známých bojovníků za sociálně spravedlivou společnost.

Je zde i hrob Jeana Baptisty Clémenta (1836 - 1903), autora poémy Čas třešní, kterou tento pokrokový Francouz věnoval své lásce Luise, ošetřovatelce raněných na barikádě v ulici Fontaine-Au-Roi. Clémentova poema o »čase třešní«, tedy o statečném boji komunardů, byla později zhudebněna.

V roce Komuny, v červnu 1871, vznikla ještě další báseň, která se také dočkala hudebního ztvárnění, aby se později stala hymnou pracujících a utlačovaných celého světa. Je to známá Internacionála, kterou napsal dělnický básník Eugéne Pottier (1816 - 1887). Byla zhudebněna v roce 1888 (Pierre Degeyter) a od roku 1890 byla přeložena do všech světových jazyků. Poprvé Internacionála zazněla na slavnosti dělnického tisku v severofrancouzském městě Lille 23. června 1888.

      

Čas třešní
(Le Temps des Cerises)

Statečné občance Luise, ošetřovatelce na barikádě,
Pařížské komuny v ulici Fontaine-Au-Roi, v neděli 28. března 1871

Až přijde ten čas, kdy zavoní třešně,
já uslyším zas ten slavičí zpěv
a drozdovo hvízdání.

Můj klid je ten tam a já nemám stání,
v mém srdci je bouře a v žilách vře krev.
Mám ráda ten čas třešní, kdy dozrají třešně,
je milenců máj a pod oknem zní mi slavičí zpěv.
Je krátký ten čas, kdy dozrají třešně,
je milenců máj, je můj a je tvůj
a štěstí jde s námi.

Je sladký ten čas, je můj dobrý známý.
Tak zastav se na chvíli, stůj, čase, stůj!
Jak voní ten čas,čas krvavých třešní.
Ten májový květ je tvůj a je můj.
To jen kvůli nám zas dozrály třešně,
tak jen žádný strach, že láska je zlá,
že srdce ti zmámí.

Tou alejí snů my půjdeme sami a budeme si přát,
ať je nekonečná.

Vždyť jen kvůli nám
dnes dozrály třešně
a slavík svou píseň zpívat už zná.

Mám ráda ten čas, kdy do srdce bodá třešňový květ.
Ta bolest je zlá, jak májové zrání.
Já pokaždé vím, že srdce mé zraníš
a přece svou lásku ti dávám – je tvá!
Zas dozrály třešně, sama tu stojím
a slavík svou píseň nedozpívá.